Pojďme to vzít v tomto článku zeširoka. Od začátku, ale ne do velké hloubky. Není cílem tohoto článku se pouštět do velkých a odborných detailů, spíše pochopit téma komplexněji. Pokusím se popsat téma mým úhlem pohledu, jako bych ho vysvětloval babičce.
Do větší hloubky se pouští například Hynek Medřický, Brain we Are, Brainmarket či Mitolight.
Doporučuji sledovat tyto zdroje/obchodníky, přestože jsou naší přímou konkurencí. Dělají svou práci dobře, jejich produkty jsou skvělé. My si přesto za našimi produkty stojíme a víme proč. O tom ale v jiném článku.
Denní cyklus člověka a sluneční spektrum
V přírodě vše probíhá v cyklech. Kratších či delších. Nás asi nejvíce ovlivňují ty roční, měsíční či denní cykly. Hlavním hybatelem těchto cyklů je Slunce. Slunce nás ovlivňuje zejména světlem, teplem či elektromagneticky. Zůstaňme ale u světla a denního lidského cyklu. Denního biorytmu. Cirkadiánního rytmu.
Člověk ve svém denním cyklu energii vydává, ale také musí regenerovat. Mnoho těchto procesů v těle řídí hormony. A hormonální procesy jsou řízeny vnějším prostředím, zejména právě Sluncem a denním světlem.
Teď trochu fyziky. Sluce vyzařuje široké spektrum světla. Některé složky (barvy) vidíme, jiné ne (ultra fialové, infra červené...). Právě podle konkrétní vlnové délky rozlišujeme jednotlivé barvy či typ záření. Vlnové délky se udávají v nano metrech [nm].
průběh slunečního spektra během dne
V průběhu dne se jednotlivé barevné spektra slunečního záření mění (a naše tělo na to reaguje). Co si pod tím představit? Že ráno je teplota slunečního světla více "studená" a večer více "teplá". Když použiju pojmy z údajů na žárovkách. Neboli ráno sluneční světlo obsahuje hodně modré složky, odpoledne tato složka ubývá, a večer modrá složka mizí, zůstává složka červená. Nejenom modrá a červená složka je důležitá, ale i zelená (často opomíjená složka) hraje svou roli. Večer je tedy potřeba redukovat i zelenou složku, nejen modrou. Více v dalším článku, který se věnuje barvě brýlí.
Vliv změny barevného spektra na člověka
Už se začínáme dostávat blíže k tématu biorytmů člověka, konkrétně k tzv. cirkadiánnímu rytmu. To je biorytmus kolísání bdělosti a regenerace, s délkou opakování přibližně jeden den. Řídí se právě barvou slunečního spektra, pomocí zraku. Neboli oko reaguje na fázi dne, spouští hormonální procesy a buď nám dává energii a bdělost, nebo nás připravuje ke spánku a regeneraci.
Melatonin
Jedním z hormonů, který řídí stav bdělosti a regenerace, je melatonin. Ten se během dne akumuluje a večer začíná vyplavovat. Akumulaci melatoninu během dne spouští intenzivní modrá složka (denní světlo), vyplavování melatoninu spouští červená složka spektra, resp. chybějící modrá a zelená složka (soumrak či oheň). A tím tedy dává tělu signál, že se připravujeme na spánek. Nastává pocit únavy a snadněji usínáme a spíme kvalitním spánkem. Mimo jiné, dochází i k přirozené chemické očistě mozku.
Na kvalitu spánku mají samozřejmě vliv i další faktory, jako stres, hluk, světlo, kofein a jiné. Doporučuji knihu Proč spíme
Pro dokonalé a přirozené řízení svého cirkadiánního rytmu bychom tedy měli:
- Ráno se vystavit silnému slunečnému záření (intenzivní, obsahující modrou složku spektra)
- odpoledne být na denním světle (ubývá modrá složka, ubývá zelená složka, zůstává červená složka)
- večer být po tmě či při svitu ohně (téměř bez modré i zelené složky, pouze červená složka)
Funguje to dokonale, tedy alespoň v minulosti fungovalo. Dokud jsme měli pouze slunce a oheň, ve dne pracovali venku a v noci spali.
Zájemci si téma do hloubky nastudují na jiných zdrojích, např.:
- Wiki - Cirkadiánní rytmus
- Podcast č.128 od Brain We Are
Zdroj: Wikipedia
kde že je tedy problém
Problém nastává, když nežijeme v souladu s přírodou. Máme všudypřítomné zdroje umělého osvětlení, netrávíme čas venku a v noci nespíme.
Intenzivní modré spektrum je tedy dobré, ale jenom ráno. Naopak červené spektrum potřebujeme večer (zapadající slunce). Současná technologická doba však přivedla do běžné reality tzv. umělé osvětlení. Zejména to na bázi LED, které má enormní obsah modré složky.
Nyní přiblížím jen problém umělého osvětlení, a jak nám nabourává cirkadiánní rytmus. Používání zdrojů umělého osvětlení večer brání uvolňování melatoninu, protože tělo si myslí, že je stále den.
Bohužel přemíra umělého osvětlení (enormní modrá složka) způsobuje i další obtíže, například únavu a vysychání očí či bolest hlavy, migrény. Do dalších detailů a témat se ale nyní pouštět nebudeme.
Které zdroje umělého osvětlení že to jsou?
- displeje LCD, LED (televize, mobily, tablety, počítače)
- LED žárovky, zářivky, pásky
- zářivky, výbojky
- osvětlení automobilů (Halogen, LED)
- pouliční osvětlení bílé barvy
- kontrolky přístrojů jiné než červené barvy (wifi router, hodiny, lednice)
- a další
Dá se říct, že téměř všechno, co dneska používáme jako zdroje osvětlení. O něco lépe je na tom klasická žárovka s wolframovým vláknem a nejlépe funguje oheň či plamen svíčky.
Jak to můžete řešit
v dokonalém světě
Nejlépe zpátky do minulosti, žít bez elektřiny, trávit den prací v přírodě a chodit spát za tmy. Jako ve středověku.
Mimochodem, i to můžete zazít a nastartovat svůj cirkadánní rytmus, díky retreat zážitkové dovolené v indonéském pralese, který pořádají naši přátelé.
https://www.becomplete.live/sumatra
zdroj: Be Complete
když se budete hodně snažit
Ráno si dopřejte sluneční záření, snažte se pobýt přes den venku. Večer nepoužívejte televizi, telefony, počítač, sviťte svíčkami. Používejte zdroje světla, které nemají vysokou intenzitu a neobsahují modrou a zelenou složku (několik jich na trhu existuje). Ideálně i s komplexní změnou osvětlovací strategie domácnosti za pomoci někoho, kdo je odborníkem v problematice.
zdroj: Vitaelight
výhodný kompromis
Snažte se během dne pobýt na denním světle. Večer se nevystavujte silnému zdroji světla, pomalu zklidňujte myšlenky. Snažte se již nevěnovat práci na počítači, koukání do telefonu či na televizi.
Pořiďte si vhodné brýle, které blokují modré a zelené světlo. Nasaďte je 90 - 60 minut před plánovaným spánkem.
Brýle pro tento účel by měly být červené (ne žluté či oranžové), zakrývat celé zorné pole (designovky jsou hezké, ale nejsou tolik účinné), laboratorně ověřené (kde kdo prodává "červený plast"). A měly by být pohodlné, abyste se k nim chtěli každý večer vracet, a nikde Vás netlačily.
Naším favoritem je model brýlí CB-01
Více o výběru brýlí blokujících modré a zelené světlo v článku Které brýle vybrat